Rača - průvodce

Na této stránce shromažďuji všechny informace, které jsme získali při cestě do malebného a poněkud neprávem opomíjeného gruzínského regionu Rača, kterou jsme podnikli v srpnu 2017. Soustředit se budeme zejména na oblast východní Rači, která je turisticky nejatraktivnější.

Doprava do regionu a v regionu

Do regionu se lze dostat maršrutkami ze Tbilisi a Kutaisi. Obojí vyjíždí několikrát denně z autobusového nádraží v Ambrolauri či v Oni. Ve Tbilisi se vyjíždí z nádraží Didube, v Kutaisi z malého stanoviště pod katedrálou Bagdati. Z Ambrolauri a Oni vyjíždí několik spojů zejména ráno a vracejí se zejména odpoledne z Kutaisi a v poledne ze Tbilisi.

Ze Tbilisi lze do Ambrolauri i doletět. Letecká společnost Vanilla Sky létá z letiště Natachtari prozatím 1x týdně (Pá Tbilisi-Ambrolauri, Ne Ambrolauri-Tbilisi). Cena 50 GEL/1 cesta.

Doprava v regionu je naopak problémem. Maršrutky v zásadě jezdí mezi Ambrolauri a Oni (případně lze nasednou do některé z maršrutek Tbilisi/Kutaisi - Oni). Do dalších oblastí je však nutné použít stop/taxi nebo dojít pěšky. Do Gloly-Šovi nebo Ghebi veřejná doprava nejezdí.

Turistické cesty

Rača je proslavená svými horami, které kombinují zelené lesy a louky a vysoké štíty s ledovci. Na druhé straně jsou turistické stezky po pláních mezi Račou a Imeretií.

V Rači existuje několik značených turistických stezek (jejich údržba je však otázkou). Značení je pásové žlutou, červenou, případně modrou barvou podle obtížnosti). 

Vybrané stezky

Oblast Ghebi/Gona

Ghebi - Gona - Damuburuli/ledovec Kirtišo. Relativně lehký trek údolím řeky Čvešura do pohraniční oblasti s Ruskem. Začátek je ve vesnici Ghebi (několik Guest Housů, zbytky račských věží a kostel). Těsně před vesnicí uhýbá nahoru polní cesta, kterou se asi po 5 km dostanete k prvnímu brodu, který lze překonat pomocí malých dřevěných můstků (od roku 2018 by měl tudy vést most pro auta). Dále cca 1,5 km do vesnice Gona s několika obyvateli. Na konci vesnice jsou pohraničníci, u nichž je nutno se zaregistrovat a kteří Vám vydají propustku do pohraniční oblasti na Vámi zvolený počet dnů. Proto je třeba mít pasy u sebe (pohraničníci mluví trochu rusky, prakticky vůbec anglicky). Od pohraničníků po cca 400 m uhýbá cesta dolů k řece a pokračuje jako pěšina po pravém břehu (není nutno brodit). Cestou minete ještě dvě pohraniční budky, poslední z nich je na soutoku řek Čvešura a Damburuli. Odtud lze přebrodit řeku a jít buď údolím Damburuli do konce s nádherným vodopádem, nebo k nejdelšímu ledovci Kirtišo (cca dalších 5 km od soutoku). Celému panoramatu vévodí masív Laboda (4314 m).

Fotogalerie z cesty Šovi - Damburuli (rusky)

Ghebi – Šoda – Sakao (cca 25 km, modrá stezka). Výstup na náhorní planinu (značeno částečně modrou barvou) s opuštěnou vesnicí Šoda (cca 3,5 hodiny výstupu). Odtud dále po hřebeni až po sestup k vesnici Sakao v údolí řeky Sakaura. Obtížný trek.

Ghebi – údolí Zophchiteri (Sartcividziri). Cesta proti proudu řeky Rioni, středně náročný trek, po cestě několik brodů.

Oblast Šovi

Glola - jezero Udziro - Šovi. Krásný, ale velmi těžký dvoudenní trek s velkým převýšením k ledovcovému jezeru Udziro. Podrobnější informace, včetně GPS lokace) viz stránku Caucasus trekking.

Čiora – Mt. Čiora – Glola (16 km). Středně těžká trasa začíná ve vesnici Čiora, vede skrz vesnici a dále po polní cestě k hoře Burdžula a po cestě dolů do Gloly. V prostřední části je však několik sesuvů půdy a cesta je poměrně zarostlá.

Ghurševi – údolí Chamidžauri - ledovec Ghurševi (8,6 km tam i zpět). Cesta začíná u pohraničníků v bývalém místě Ghurševi (značeno žlutou barvou).

Šovi – ledovec Bubo (15,6 km). Cesta vede od rozcestníků turistických značek v Šovi a vede údolím Bubisckali až na horské louky ve výšce 2300 m. Neznačená cesta vede dále až k ledovci Bubo (značeno červenou barvou)

Ghirševi – ledovec Tbilisa. Trasa může začít z Ghirševi po silnici až na konec serpentin. Dále pokračuje doleva polní cesta až k pasteveckým salaším a ledovci Tbilisa (značeno červenou barvou).

Oblast jižní Rača

Mravaldzali – jezero Shaori. Cesta po planinách na pomezí Rači a Imeretie. Začátek je na mostě, nedaleko vesnice Cesi (odbočka Mukhli 1km). Odtud je nutno vystoupat (pěšky nebo stopem) cca 17 km k vesnici Mravaldzali s nádherným poutním kostelíkem nad vesnicí. Na návsi začíná značená stezka, která vede k jezeru Šaori. Značení se místy již ztrácí, ale po cestě je poměrně dost rozcestníků.

Nikorcminda - ledová jeskyně a klášter Čeliši (cca 10 km tam i zpět i se zacházkou do Ledové jeskyně). Krátká vycházka, která začíná v Nikorcmindě (maršrutky z Oni/Ambrolauri do Kutaisi/Tbilisi). Značení začíná v Nikorcmindě a vede ke klášteru Čeliši s odbočkou do ledové jeskyně (Ice Cave). Do ní je vhodné i v létě teplejší oblečení a baterka. Cestou k jeskyni je zdálky slyšet hukot přečerpávací stanice na vodu. Do začátku léta se v jeskyni vyskytují ledové krystaly. Cesta ke klášteru Čeliši vede po stezce údolím řeky, případně autem po polní cestě (auto 2WD lze také případně nechat na rozcestníku k jeskyni a ke klášteru.

Střední Rača

Cesi - Barakoni - letní pastviny (12 km tam i zpět). Cesta je trasována pomocí GPS na Wikiloc.

 

Turistické atrakce

Ambrolauri

Hlavní město regionu neoplývá turistickými atrakcemi. Zajímavé je především centrum města s autobusovým nádražím, jedním supermarketem a několika stánky, kde lze doplnit jídlo a nouzové vybavení do hor. Uprostřed města na centrálním kruhovém objezdu je památník vínu Chvančkara. Vinný závod (otevřeno pouze po předchozí domluvě, na ulici Kostava od památníku Chvančkary nahoru). Za mostem u nevelkého parku s dětským hřištěm je informační kanceláři. Místní paní ovládá vedle gruzínštiny pouze lámanou ruštinu, je však velmi ochotna a do mapy Vám nakreslí všechny možné zajímavosti Rači.

Ubytování je možné v řadě guest housů, které lze najít například přes Booking.com.

Oni

Malebné městečko s donedávna významnou židovskou komunitou. Dnes zde žije cca 20 židovských rodin a jedna synagoga (klíč v dome naproti, můžete zkusit zazvonit). Kromě toho je v Oni lokální museum, pevnost. Jedná se take o východisko do hor východní Rači (Glola, Šovi, Ghebi, Gona, Sakao).  

V městečku je několik možností ubytování, k zajímavým patří například Gallery Guest House (80-90 GEL 2-3 lůžkový pokoj) s muzeem zajímavých historických artefaktů a příjemným posezením na zahradě.

Šovi

Bývalé sovětské turistické letovisko v údolí Čančachi. Podle průvodce jde o resort se subtropickým podnebím, výborným pro léčbu dýchacích ústrojí. s několika guest housy a hotely. Východisko pro značené i neznačené cesty do okolních hor. Vývěr minerálních pramenů, které pomáhají léčit problémy trávicího ústrojí.

Ghebi

Vesnice v údolí horního toku řeky Rioni ve výšce cca 1350 m. Osídlení pravděpodobně z 3.-1. Století př. n. l. (hrobky)V minulosti jediná vesnice sestavená z věží račinsko-svanetského typu. Z těchto věží zbyla dochována pouze jedna, ruiny ostatních jsou roztroušené po vesnici. Východisko pro mnoho značných I neznačených tras.  Ve vesnici několik guest-housů.

Gona

Jedna z nejkrásnějších vesnic v Rači ve výšce cca 1700 m, obklopená horami a obývaná několika obyvateli pouze v létě. Nazývá se take “gruzínské Švýcarsko”. Nejbližší ubytování (guest-housy) jsou v cca 8 km vzdáleném Ghebi.

Nikorcminda

Místní katedrála je patrně nejvýznamnější historická památka Rači, kterou nechal (podle nápisu na chrámu) vystavět v letech 1010-1014 král Bagrat III. Nikorcminda. Její unikátnost spočívá ve jejím hexagonálním vnitřním půdorysu. Stavba je bohatě ozdobena kamennými portréty panovníků a dalších významných osob region, stejně jako bohatou ornamentální výzdobou. Fresky pocházejí ze 16. století, Sídlo biskupství (eparchie).Kostel je zařazen mezi kandidáty na zápis mezi památky UNESCO. V Nikorcmindě je Guest House (60 GEL dvoulůžkový pokoj) a východisko pro klášter Čeliši

Klášter Čeliši

Dnes opuštěný klášter v dolině řeky Šareula. Založen v 11. století, výrazně rozšířen v 16. století, kdy zde byly uschovány významné gruzínské rukopisy. Z této doby pochází chrám (dnes v ruinách) se skvělými ukázkami fresek (dnes zbyly fragmenty, stojí však za návštěvu. Ke klášteru vede značená žlutá cesta.

Ledová jeskyně (Sakinuri Ghvime)

Vápencová jeskyně, cca 3 km od Nikorcmindy. Díky cirkulaci vzduchu a slabému oronikání okolního teplého vzduchu se v jeskyni udržuje teplota 1-5°C.

Chotevi

Vesnice pod Nikorcmindou, v minulosti významné obchodní centrum na cestě mezi Imeretií a Račou. Nejvýznamnější památkou je chrám sv. Archanděla Michaela, poprvé vzpomínaný v 11. Století, dnešní podoba pravděpodobně ze 13. století. Výhledy do údolí stejnnojmenné řeky.

Mravaldzali

Oblíbené poutní místo ve výšce téměř 1900 m se skvělými výhledy na hlavní hřeben Kavkazu. Velmi duchovní místo. Kostel sv. Jiří (Giorgicminda) z 11. století po horou Kvincichi, rekonstruovaný v roce 1894 (původní fasáda je dnes na východní straně). Roku 1989 se chrám po zemětřesení ocitl prakticky v ruinách. Od roku 2007 opravený. Cca 2 km za vesnicí Mravaldzali je malé jezero (koupat se nelze, rybařit či přespat ano; cesta tam vede nejprve po značené cestě z vesnice Mravaldzali, po cca 1,5 km z cesty odbočuje jiná polní cesta mírně dolů. Jezero je cca 500 m.

Průsmyk Nakerala a hora Cchradžvari (Devět křížů)

Průsmyk mezi Račou a Imeretií, kterým vede hlavní silnice do region. Na vrcholu průsmyku výhledy na Tkibuli a Tkibulskou vodní nádrž a za dobrého počasí je vidět I hřbet Samcche Džavachetie. Výjezd na průsmyk si lze zpestřit výstupem (částečně lze i autem) na hory Cchradžvari (Devět křížů), nejvyšší vrchol Račinského hřebene (1565 m). Na vrhcolu jsou zbytky kostela s devíti kříži (odtud název)

Cesi – chrám Barakoni

Chrám s klášterm posvěcený Panně Marii, ve kterém byla údajně vychovávána královna Tamara. Současný chrám však pochází z poloviny 18. století.

Suvenýry

Víno

Největším suvenýrem, který si můžete přivézt je proslavené račinské víno. Místní odrůdy jsou poměrně odlišné od kachetinských či imeretinských odrůd, které leží v horkém kraji s dostatkem slunce. Rača je spíše orský region a víno dozrává pouze v údolí řeky Rioni (zejména na jižních svazích Bugeuli, Cisa apod. Nejznámnější značkou je Chvančkara, která se míchá z odrůd Aleksandreuli a Mudžuretuli do typického sladkého vína (místní lidé s hrdostí připomínají, že Chvančkaru miloval I Stalin). Výborné jsou ovšem odrůdy suchého Aleksandreuli (červené i bílé) či Kapistoni (rovněž čevené a bílé). Z čevených potom Mudžuretuli, Choteuri či Barakoni, dale odrůdy Tviši či Culikidze. Vzácností je poté Usachelouri, které se vyrábí pouze ve stovkách lahví.

Najít však dbbré lahvové víno není jednoduché, je nutno jí za výrobci. Obvykle se však setkáte s možností nákupu domácího vína určeného k rychlé spotřebě.

K dobrým patří například tato vinařství

Aleksandreuli (vesnice Bugeuli)

Chvančkara (vesnice Chvančkara) – lze zakoupit lahvové víno Chvančkara i Aleksandreuli

Kacha - +995 599 710 606

Kacha Gordeziani (Bugeuli) - +995 591 192 211

Soso Melašvili (Cesi) – +995 577 767 747

Med

Proslavený je rovněž račinský med (gruz. თაფლი), který lze koupit v obchodech na bazaru v Ambrolauri, okolo letiště v Ambrolauri. Našli jsme i Marinu v Cesi, která prodává zaručeně domácí a vynikající med, který nestojí celé dny u silnice (20 lari za 1 kg), tel. 598 274 669 (hovoří však pouze gruzínsky).

 

Kontakt

Slavomír Horák +420 602 495 454
slavomir.horak [at] post.cz